Atletický klub Blansko Dvorská

V sobotu 5. 9. 2026 a v neděli 6. 9. 2026 naše atletky rozhodně nezahálely. V sobotu se naše drobotina vydala do Doubravice nad Svitavou a v neděli žákyně do Ústí nad Orlicí. Oba závody byly zcela z jiného soudku, ale měly velmi podobný efekt. Otestovat formu a utužit kolektiv. Věříme, že to děvčata vnímají podobně jako trenéři. Za nás to jistě klaplo na jedničku.

V sobotním RDR runu se na startu setkala čtveřice nejmladších děvčat Elen Hrubá, Ester a Emilka Ježkovi a Ola Vrtílková společně s dalšími jedenácti děvčaty zápolily na 100 metrů. Esterka to měla samozřejmě hodně těžké, protože byla o dva roky mladší, ale běžela velmi zodpovědně. V cíli to pro Esterku bylo 11. místo. Její starší sestra - Emilka, dala do závodu opravdu hodně a medaile byla doslova nadosah. Z Doubravice se veze 4. místo a vědomí, že příště to určitě klapne. Velkou radosti sobě i rodičů a také trenérům udělala Elen Hrubá. Na startu se trochu ostýchala, ale po startovním výstřelu šla rychle dopředu a do poslední chvíle nebylo jasné jaká to bude medaile. Nakonec bere bronz a v cíli zářila úsměvy. Ještě o stupínek lépe se umístila Ola Vrtílková, která si doběhla pro stříbrnou medaili. Na stupních vítězů jim to moc slušelo. Všechny tři dívky jsou stejný ročník a jsou jistě velmi dobrým základem celého týmu do budoucna.

Druhé a třetí místo míří na Dvorskou.

V neděli se pak žákyně vydaly do Ústí nad Orlicí a zde si otestovaly formu na běžeckých tratích a také v koulařském sektoru. Výprava, jejíž pracovní název je Šest medvědic s Vrtulkou, vyrazila v brzkých ranních hodinách, abychom byli včas na místě. Na téměř domácím stadionu nedaleko Tiché Orlice, jsme byli včas a postupně jsme nastupovali na jednotlivé disciplíny.

První na řadu šla na 200 metrů překážek Vendula Kašparová. Po drobných technických potížích mohla předvést technicky i takticky vyzrálý výkon. Její největší sokyně v šesté dráze byla sice na stovce průběžně první, ale Vendula to postupně stahovala a svůj rozběh vyhrála. Čas 31,90 s nebyl změřen cílovou kamerou, ale pouze ručně a tudíž je jen orientační, ale o to nám šlo. Víme od čeho se odrazit a kam se dále směřovat.

Na start 60 metrů šla Ema Kotlánová, Eliška Mlčochová a Tereza Fajtová. Každé v jiném rozběhu a všechny se pohybovaly blízko svých osobních výkonů. Eliška jen o setinu hůře a Terka si zapsala osobák. Pak byla delší pauza a až po obědě následoval vrh koulí. Marťa Sedláčková se s touto disciplínou "pasuje" velmi solidně. Všechny tři pokusy byly za hranicí osobního rekordu a poslední pokus byl 7,86 metru. Osmička to ještě nebyla, ale to přijde. 

Pak už zbývaly pouze běžecké disciplíny, ale technika zlobila a vše dostávalo velký časový skluz. Eliška Mlčochová, na místo 12.30 hod., startovala až ve 13.15 hod., ale nijak jí to nerozhodila. Svých 300 metrů zaběhla velmi solidně a čas 36,81 s je nový osobák. Na 150 metrů si pak osobák zapsala Adéla Weinhöferová časem 21,90 s. Martina Sedláčková si také střihla tuto distanci. Její dosažený čas (23,15 s) jistě ovlivnila určitá únava. V sobotu totiž absolvovala závod na 10 km na inline bruslích a je tedy chvályhodné, že se na atletický ovál vydala.

Poslední závod, který nás čekal byla štafeta 4 x 300 metrů. Je to dlouhý závod a jistě je i dlouhá cesta najít si v něm zalíbení. Naše žákyně jsou aktuálně v pozici "já ten závod nenávidím". Věříme však, že to nebude dlouho trvat a budou říkat "my ten závod milujeme". Začínalo se o hodinu později a holky to chtěly mít za sebou. Šly až ve třetím rozběhu a tahaly se o vítězství s týmem ze Svitav. Ačkoliv na cílové pásce jsme to vyhráli, tak to ve finále bylo DQ. Při druhé předávce došlo k vyšlápnutí mimo dráhu a rozhodčí byla nekompromisní. I to je atletika. Je však třeba sbírat zkušenosti a na důležité závody být připraven a koncentrován na 100 %. Držíme pěsti do dalších závodů

https://www.rajce.idnes.cz/akbd/album/6-9-2026-kontrolni-zavod-usti-nad-orlici

Trenéři AK Blansko Dvorská